Audiovizuální díla se stávají běžnou součástí marketingu

11.2.2019 Martin Tuček - martin.tucek@moorestephens.cz

S rozmachem elektronické komunikace používá i marketing více a více prezentace prostřednictvím internetu a elektronických zařízení. Kromě běžných webových stránek s umístěním statických textových či obrazových informací se velice často setkáváme také s krátkými videi. Účetní bývají velmi často v nejistotě, zda se jedná o běžný náklad, či zda mají aktivovat majetek?

Při přípravě takové kampaně totiž využijete nejen vlastní pracovníky, ale také služby marketingové agentury či externího specialisty. Činnost obvykle tedy zahrnuje práci širokého týmu lidí, přičemž vznikají nejen texty a fotografie, ale velmi často také zmiňovaná videa. Taková videa jsou umístěna na firemním webu, jsou dostupná na internetu pasivně či aktivně v rámci marketingových kampaní. Mohou je využít prodejci u zákazníka či na veletrhu. Často jsou poskytnuta pro využití podnikům ve skupině. Video může obsahovat reálný obraz věcí a osob, ale může být pro jeho vytvoření použita také virtuální realita. Tvůrcem pak nemusí být nutně režisér a kameraman, ale může jím být grafik. Jak se k dané situaci správně postavit z hlediska daní a účetnictví?

Celkové náklady vynaložené na dosažení marketingových cílů jsou velmi různorodé, některé výstupy jsou použitelné krátkodobě, velmi často jsou však používány dlouhodobě. Při posouzení vynaložených nákladů musíme rozhodnout, zda se jedná o běžné náklady aktuálního období, náklady související s více lety či zda vzniká dlouhodobě využitelné aktivum. Primárně hodnotíme marketingové výdaje jako náklad běžného období, často však rozeznáme audiovizuální dílo jako nehmotný majetek.

Definici audiovizuálního díla a licence pro jeho užití obsahuje autorský zákon. Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které se skládá z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Pokud výdaje na jeho tvorbu přesáhnou 60 tis. Kč, pak jej v účetnictví považujeme za dlouhodobý nehmotný majetek. Pravidla pro odpisování určuje zákon o daních z příjmů, přitom audiovizuální dílo je odpisováno rovnoměrně bez přerušení nejméně 18 měsíců, software 36 měsíců a ostatní nehmotný majetek (např. licence) 72 měsíců. Novela zákona z roku 2017 přinesla pozitivní změnu ve způsobu odpisování vložením slova „nejméně“, proto lze nehmotný majetek odepisovat i déle. Základním znakem pro rozeznání, zda zařadit nehmotný majetek jako audiovizuální dílo či licenci, je rozsah práv užití díla, která máme k dispozici. Autorství a autorovo vlastnictví díla je nepřevoditelné, autor poskytuje právo k užití díla. Toto užití může být významně limitováno či naopak výhradní a neomezené. Pokud tedy jsme v pozici, že k dílu máme neomezené licenční právo, dílo je zhotoveno přímo pro nás a můžeme jej neomezeně používat, dále poskytovat a prezentovat, pak takové dílo zařadíme jako nehmotný majetek – audiovizuální dílo. Pokud je právo užívání omezeno na dobu určitou, stanoví se roční odpis jako podíl vstupní ceny a doby sjednané. Pokud není délka užití díla omezena, avšak právo užití není výhradní, ale vlastník (autor) díla může poskytovat totéž dílo i dalším osobám, např. dalším podnikům ve skupině, pak nehmotným majetkem je poskytnutá licence s délkou odpisu minimálně 72 měsíců. Požadavek na zatřídění do správné odpisové skupiny od specializovaného pracoviště je v tomto případě na místě.

V reálné situaci mnohé náklady na tvorbu jednotlivých audiovizuálních děl nepřesáhnout částku 60 tis. Kč v rámci jednoho účetního období a budou běžným nákladem v daném období, některé tuto částku přesáhnou a budou účtovány jako pořízení nehmotného aktiva. Pokud budou audiovizuální díla používána po delší než roční období, pak můžete uvažovat  o časovém rozlišení nákladů na jejich tvorbu vynaložených. Důvodem pro časové rozlišení těchto nákladů by mohlo být finančně významné jednorázové vynaložení nákladů v této oblasti, např. při tvorbě nového webu či významné marketingové kampaně. Naopak průběžná tvorba a užití obvykle krátkých audiovizuálních děl pod limit pořizovací ceny 60 tis. Kč bude běžným nákladem v aktuálním roce. Nezapomeňme, že součástí pořizovací ceny nehmotného majetku jsou také náklady s pořízením související, tedy náklad na podíl práce vlastních pracovníků, zhotovení výkresů, fotografií či textů použitých při tvorbě audiovizuálního díla. Naopak náklady na poradenství, jak podnik a jeho produkty propagovat, kde audiovizuální díla vystavit a případné zajištění takového umístění, jsou také běžným nákladem aktuálního období.

Použitelnost a cenová přístupnost technických prostředků pro tvorbu audiovizuálních děl umožňuje podnikům tvořit videa ve vlastní režii a průběžně využívat nejen pro svůj marketing, ale například také jako návody pro použití výrobku nebo pro simulaci závad a postupu oprav strojních zařízení. Často budeme přemýšlet, zda se jedná ještě o audiovizuální dílo či již o software. Je vhodné proto pravidla pro účtování těchto nákladů v podniku definovat v rámci vnitřních postupů a daňové souvislosti konzultovat s daňovým poradcem.

Další články autora Martin Tuček

© 2019 Moore Stephens. Všechna práva vyhrazena. Mapa stránek Politika ochrany soukromí Design by aboutblank - creative web design