Daňové aspekty vyslání zaměstnanců do Německa

1.12.2017 Christian Kracylo Christian Kracylo - c.kracylo@mskpwt.de

Zaměstnání zahraničních zaměstnanců („Inbounder“) v Německu neustále roste. Toto téma se tak dotýká stále většího počtu německých i zahraničních společností a staví je před nejrůznější výzvy. Ať už jde o vyslání zaměstnanců, zaměstnání zahraničního zaměstnance nebo pracovní činnost v Německu v rámci služební cesty – každý z těchto případů s sebou nese daňové důsledky. Komplexní poradenství je zde zcela na místě – i z hlediska stále rostoucích dokumentačních povinností a otázek ručení.

Daňová povinnost podle německého daňového práva v tuzemsku
Krokem číslo jedna je určení daňové povinnosti podle německého daňového práva. Má-li zaměstnanec v tuzemsku bydliště nebo obvyklé bydliště, má neomezenou daňovou povinnost. Tzn., že zdanění v Německu podléhají jeho celosvětové příjmy.
Bydlištěm se nerozumí výhradně vlastní byt, i zařízený pokoj se může považovat za bydliště. O obvyklé bydliště se jedná, pokud zaměstnanec pobývá v tuzemsku déle než 6 měsíců. Například krátkým vycestováním a následným návratem se tato doba nepřerušuje. Tato otázka je dosti složitá, od samého počátku se tedy vyplatí vše podrobně konzultovat s poradcem.
Pokud se v rámci činnosti v Německu nejedná o bydliště ani o obvyklé bydliště, má zaměstnanec tzv. omezenou daňovou povinnost. V tomto případě se příjmy mající svůj zdroj v tuzemsku – např. mzda za pracovní dny strávené v Německu – zdaňují německou daní z příjmu.

 

Smlouva o zamezení dvojího zdanění
Pokud dochází ke zdanění podle německého daňového práva, je krokem č. 2 ověření, zda nelze možnému dvojímu zdanění zamezit použitím smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
V zásadě platí u příjmů ze závislé činnosti princip místa výkonu práce. Podle něj přísluší Německu právo ke zdanění, pokud byla činnost vykonávána v tuzemsku. Za určitých podmínek ale existují výjimky. Jako příklad zde můžeme uvést pravidlo 183 dní. Pokud stráví zaměstnanec v zahraničí méně než 183 dní v kalendářním roce a mzdu mu nevyplácí ekonomický zaměstnavatel nebo provozovna v Německu, nepřísluší Německu obvykle právo ke zdanění. Avšak je třeba se mít na pozoru, jelikož vznik práva ke zdanění se řídí ještě dalšími podmínkami.  V daném konkrétním případě se použije příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění a příslušné národní předpisy.

 

Povinnosti zaměstnavatele na příkladu daně z příjmu ze závislé činnosti 
Vzniká-li zaměstnanci daňová povinnost v Německu, musí zaměstnavatel danému zaměstnanci v Německu vyúčtovat mzdu, vypočítat a srazit vzniklou daň z příjmu ze závislé činnosti a tuto odvést německé finanční správě.
V zásadě se sráží ze mzdy zaměstnance v Německu daň z příjmu ze závislé činnosti v plné výši, pokud má zaměstnanec v Německu neomezenou daňovou povinnost. Pokud má zaměstnanec v Německu pouze omezenou daňovou povinnost eventuálně Německu přísluší právo ke zdanění, podléhají dani z příjmu ze závislé činnosti v zásadě jen příjmy dosažené z odpracovaných dní v Německu.

 

Naše doporučení – plánujte včas a vše důkladně konzultujte s poradcem
Abyste mohli zvážit daňové důsledky vyslání zaměstnanců a tyto optimalizovat, doporučujeme Vám vše včas naplánovat, zejména je např. třeba vyřešit otázky týkající se daňové povinnosti, nastavit vyúčtování mezd, včas připravit a podat příslušné žádosti. Kromě toho je třeba věnovat pozornost záležitostem souvisejícím s pobytem a sociálním zabezpečením.

Další články autora Christian Kracylo



© 2017 Moore Stephens. Všechna práva vyhrazena. Mapa stránek Design by aboutblank - creative web design