Implementace směrnice ATAD do daňových zákonů ČR

13.2.2018 Martin Tuček Martin Tuček - martin.tucek@moorestephens.cz

Ministerstvo financí ČR poslalo do připomínkového řízení návrh novely daňových zákonů k implementaci směrnice EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. ATAD). Tyto novely, s plánovanou účinností od roku 2019, resp. 2020, zásadně mění několik oblastí.

Pravděpodobně nejvýznamnější je změna podmínky odčitatelnosti dosud daňově účinných výpůjčních nákladů, proto doporučuji u velkých a konsolidujících podniků včas provést revizi rozsahu financování podnikatelské činnosti z cizích zdrojů. Jak konkrétně tedy ATAD zasáhne do každodenního života firem?

  1. V novele zákona o daních z příjmů navrhuje předkladatel omezit uznatelnost nadměrných výpůjčních výdajů. Za nadměrné výpůjční výdaje považuje výdaje převyšujících 80 mil. Kč nebo 30% daňového provozního zisku před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA). Vzhledem k těmto částkám tato novinka postihne především velké právnické osoby.
    Výpůjčním výdajem nejsou pouze finanční výdaje jako úroky z úvěrů a zápůjček, ale také související kurzové rozdíly, úroky zahrnuté do pořizovací ceny aktiva či úroky obsažené ve smlouvě o leasingu. Část dříve daňově uznatelných výpůjčních výdajů se tedy může stát již v průběhu roku 2019 daňově neuznatelnými.
    Zvažte proto nejen nastavení celkové výše úvěrových zdrojů, ale zabývejte se také predikcí vývoje zisku. Zmírněním dopadu tohoto nového pravidla je možnost snížit si základ daně v následujících obdobích o částku výpůjčních nákladů, které v minulém zdaňovacím období nemohly být daňově účinně uplatněny.
    Přitom ustanovení o omezení daňové uznatelnosti úrokových nákladů (pravidla nízké kapitalizace § 25 odst. 1 písm. w) týkající se ekonomicky spojených osob v zákoně i nadále zůstávají. Nové pravidlo vztahující se na veškeré úročené cizí zdroje, nejen od spojených osob, bude aplikováno bez ohledu na skutečnost, zda byl samotný finanční nástroj, z něhož výpůjční výdaje plynou, sjednán před datem účinnosti zákona. Výjimka z režimu se vztahuje na finanční instituce, jako jsou banky či pojišťovny.
  2. Novela také počítá se zdaněním majetku přemístěného bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí (tzv. exit taxation). Takovým přemístěním může být přesun majetku do stálé provozovny (např. přesunem ziskového projektu do zahraničí zdaňuji budoucí zisky projektu v tuzemsku k datu přesunu), nebo pokud tuzemská právnická osoba změní svoji daňovou rezidenci do zahraničí a na následný úplatný převod majetku již české daňově předpisy nedosáhnou. Přesun bude v České republice zdaněn stejně jako by došlo k prodeji majetku. Pro daňové účely pak bude rozhodující rozdíl mezi tržní cenou a daňovou zůstatkovou hodnotou přesunutého aktiva. Pro zmírnění následků tohoto v některých případech tvrdého opatření je možno dohodnout režim splátek daně.
  3. Návrh zákona s účinností od roku 2020 také zapracovává požadavek evropské směrnice na řešení hybridních nesouladů při transakcích mezi spojenými osobami. Jde o případy, kdy stejný výdaj by byl daňově účinně uplatněn u přidružených osob s různým daňovým rezidentstvím více než jednou. Novela vkládá do zákona nové ustanovení a zabraňuje uplatnění výdaje i v situaci, kdy v jedné zemi výdaj bude daňově uznatelný, zatímco v druhé zemi nebude příjem zdaněn.
  4. Důležitý princip je také zdanění příjmů ovládaných zahraničních společností českou ovládající společností, pokud zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnosti, či podléhá zdanění nižšímu než je polovina daně, které by byla stanovena společnosti české (tzv. CFC pravidlo). V takovém případě dochází k přitažení příjmů této zahraniční společnosti do základu daně ovládající společnosti. Přitom záleží na formě příjmů, kterou jsou především výpůjční příjmy, příjmy z licenčních poplatků či podílů na zisku, příjmů z prodeje zboží a služeb od přidružených osob či příjmů z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností. Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmů právnických osob zaplacenou v zahraničí z těchto příjmů.

Je důležité si uvědomit, že k implementaci evropské směrnice ATAD jsou povinny i další země Evropské unie. Proto je pro celkové nastavení ve skupinách zahraničních společností nutno provést již dnes inventuru výše a struktury výpůjčních nákladů, kterými je český podnik zatížen. Dále provést analýzu smluvních vztahů s propojenými podniky a zjistit, zda existují shodné náklady uplatňované ve více zemích a pravděpodobnost potenciálního zahrnutí příjmů zahraničního subjektu do příjmů českého podniku. Stejně tak se může stát, že český podnik bude muset zohlednit úpravu v jiné zemi. K tomu je důležitá spolupráce odpovědných osob v celé skupině společností.

Text novely obsahuje i další změny, např. změnu daňových sazeb pro fyzické osoby, sazba daně se zvyšuje pro základ daně ze všech druhů příjmů z původních 15 % na 19 % do výše příjmů 1,5 mil. Kč, resp. na 24 % z příjmů přesahujících tuto hranici. Nové sazby daně předpokládají naopak zrušení stávajícího 7% solidárního zvýšení daně a připočítávání pojistného k základu daně.

Velkou změnou bude možnost vrácení DPH u nezaplacených pohledávek.

Jde zatím o první návrh textu zákona, budeme sledovat jeho vývoj a připravíme pro Vás konkrétní příklady, abyste se mohli včas připravit.

Další články autora Martin Tuček



© 2018 Moore Stephens. Všechna práva vyhrazena. Mapa stránek Design by aboutblank - creative web design