Motivace klíčových zaměstnanců formou zaměstnaneckých opčních plánů

25.9.2018 Petra Konečná - petra.konecna@dhplegal.com

Máte příležitost zapojit se do zajímavého obchodního projektu, potřebujete motivovat Vaše klíčové zaměstnance
a přemýšlíte, jak na to? Nemám jednoduchý návod jak motivovat  zaměstnance, protože ke každému je nezbytné přistupovat individuálně. Ráda bych však rozšířila Vaši paletu možností o tzv. zaměstnanecké opce.

V českém právním prostředí se v současnosti nejvíce využívá možnost nabýt akcie samotné společnosti, popř. mateřské společnosti.

Možnosti zdanění se liší podle nastavení opčního programu. Obecně lze nicméně uvést, že samotné udělení práva opce / přislíbení opce (grant) nezakládá daňovou povinnost (ani povinnost hradit sociální či zdravotní pojištění). Shodně to platí i v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky pro uplatnění opce (vest), tj. od této chvíle je daný zaměstnanec oprávněn právo opce využít, aniž by vznikaly daňové povinnosti. Rozhodujícím momentem pro vznik daňové povinnosti je až uplatnění opce (exercise).

Uplatnění opce zaměstnancem představuje jeho nepeněžitý příjem ze závislé činnosti, který podléhá dani z příjmu. Výše příjmu se stanoví na základě aktuální tržní hodnoty akcií v okamžiku uplatnění této opce.

Jestliže náklady související s uplatněním opce nese česká společnost jako zaměstnavatel (buď opční plán poskytuje sama či na ni mateřská společnost tyto náklady přefakturuje), provede zdanění tato česká společnost spolu s měsíční mzdou zaměstnance za období, kdy zaměstnanec opci uplatnil. Tento nepeněžní příjem bude tedy součástí tzv. „superhrubé“ mzdy a ovlivní tak i odvody na sociální a zdravotní pojištění, a to jak ze strany zaměstnance,
tak i zaměstnavatele.

Jestliže náklady nese mateřská společnost a tyto nejsou na českou společnost přefakturovány, nelze zdanění provést ve mzdě. Zaměstnanec je povinen nepeněžní příjem zahrnout do svého ročního daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob a takový příjem zdanit. V tomto případě nepeněžitý příjem nepodléhá ani sociálnímu, ani zdravotnímu pojištění.

V praxi často dochází k tomu, že spolu s akciemi je zaměstnanci vyplacena i určitá dodatečná odměna, která odpovídá např. dividendám po dobu, kdy právo opce bylo uděleno do doby, kdy bylo právo uplatněno (aniž by se jednalo o dividendu). V takovém případě se jedná o peněžitý příjem zaměstnance, který podléhá dani z příjmu ze závislé činnosti. Tento příjem je zdaněn zaměstnanci v jeho mzdě a má vliv i na odvod sociálního a zdravotního pojištění.

Při následném prodeji akcií se může jednat o zdanitelný či osvobozený příjem zaměstnance. Osvobození od daně lze uplatnit, pokud (i) mezi nabytím akcií a jejich prodejem uplynuly tři roky, či (ii) se jedná o výši příjmu nepřesahující za zdaňovací období 100.000 Kč. V případě osvobození od daně dále nevzniká ani povinnost takový příjem finančnímu úřadu oznámit, ledaže by osvobozený příjem přesáhl částku stanovenou v zákoně o dani z příjmů (v roce 2018 se jedná o částku 5.000.000 Kč). V jiných případech se jedná o zdanitelný příjem s povinností podat daňové přiznání. Proti takovému příjmu lze nicméně uplatnit nabývací cenu akcií jako výdaj.

Při rozhodnutí o implementaci opčních programů by zainteresovaní zaměstnanci i zaměstnavatelé měli věnovat opčním programům a jejich nastavení důkladnou pozornost, a to z hlediska právního, ale i daňového. Opční programy lze dokonce nastavit i pro společnosti s ručením omezeným.

Další články autora Petra Konečná



© 2018 Moore Stephens. Všechna práva vyhrazena. Mapa stránek Politika ochrany soukromí Design by aboutblank - creative web design